'Question time': Na otázky odpovídá naše zkušená lektorka kurzů angličtiny Jara Hošková

26.08.2018

Q 1: Specializujete se na vyšší hladiny angličtiny CEFR levels B2 a C1. Jde o vysokou úroveň jazyka, kterou každý nedocílí. Co byste doporučila těm, kteří se chtějí dostat s angličtinou až na tuto úroveň?

JH: Především jde o vytrvalost, sebedisciplínu, střídání pravidelnosti výuky a domácí přípravy. Je třeba si uvědomit, že je to běh na dlouhou trať. Ten, kdo to vzdá za rok, za dva, vlastně ani nezačal. Jazyk je nejsložitější systém. FCE kandidáti, kteří letos získali B2/C1 certifikáty, se mnou pracují roky. Jednotlivé hladiny jazyka 'nelze' přeskočit. Postupně, krok za krokem, přidávat další aspekty jazyka, pomalu otvírat a prohlubovat to, co již známe, dostávat se k jádru a pravému významu toho, co jsme se naučili.

Klíčové je také pochopit, že u cambridgeských zkoušek nejde pouze o jazyk samotný - dovednosti v psaní, čtení, gramatice, užití angličtiny, poslechu a mluvení. Je to vzdělání samo o sobě. Čím výše stoupáme na CEFR žebříčku, tím více musíme znát z obecného světového dění, kultury, politiky, historie, sportu, psychologie a dalších odvětví. V podstatě - jazyk na této úrovni zahrnuje 'obecnou angličtinu' (general English), užívanou celosvětově, tedy relevantní znalosti ze všech oblastí, spojené s jazykem.

A co více, kombinaci všech těchto ingrediencí je nutno okořenit náročným psychologickým tréninkem. Jinými slovy, k tomu všemu musíme cvičit mozek a zvyšovat rychlost reakcí, bystrost a to s čím má potíže nejvíce lidí - koncentraci. Bez schopnosti soustředit se na 100% v danou chvíli, můžeme trávit společně celé hodiny, nebo i roky učením a učením se, naprosto bezvýsledně.

Q2: Z pohledu lektora Aj, co byste řekla, že je důležité při přípravě ke cambridgeským zkouškám/výuce Aj?
JH: Jako učitel/lektor si velmi dobře uvědomuji, že neučím jen svůj předmět, tedy angličtinu, ale především 'lidi'. Každý člověk je jiná osobnost, má jiné schopnosti, dovednosti, potřeby, zájmy, cíle, jinou inteligenci, jinak se učí. Je absolutně nezbytné znát své studenty, umět je motivovat, inspirovat a přizpůsobit výuku jejich individuálním schopnostem a potřebám a zohledňovat je i jejich práci tak, aby celá ta dřina stála za to a zároveň byla příjemná a zábavná pro všechny.

Q3: Učíte také kurzy pro dospělé. Jaký hlavní rozdíl vidíte ve výuce/přípravě mladých lidí/dětí a dospělých?

JH: Obsah výuky zůstává stejný. Hlavní rozdíl spatřuji především v tom, že u dětí/teenagerů, je motivace, i potřeba znalosti Aj daleko vyšší. S mladými lidmi se mi pracuje velmi dobře, protože mají obrovskou chuť, touhu, sílu a energii, společně s relevantními znalostmi ze školy, které k výuce jazyka potřebujeme. Děti a náctiletí, mají velkou výhodu, že tento jazyk slyší denně, i několik hodin, třeba ve škole, na sociálních sítích, internetu. Mají tedy obrovské plus a velký náskok.

Mnoho dospělých sice má velké potřeby a cíle, co se angličtiny týká, ve skutečnosti jsou ale málokdy reálné, vzhledem k jejich práci, časovým možnostem, jejich kariéře, rodině. Jde o to, že pokud se člověk, a to v kterémkoli věku, chce naučit jazyk, musí si prostě ten čas na to umět vyhradit. Například, místo toho, abych si šel zaplavat, nebo přečetl knihu, tedy aktivity, které mám rád, se musím obětovat a věnovat se, nebo, jak se v lingvistice říká - že je nutno- zcela se ponořit, do hloubky jazyka a nevyplavat, dokud to nepochopím.

Narážím zde na mylnou představu většiny dospělých, kterou o jazyce mají a kterou u dětí/náctiletých nepozoruji. Jsou tací, kteří přijdou a řeknou: 'Ale já se chci jen rychle naučit mluvit, gramatika mě nezajímá, tu nepotřebuji'. To je prostě absurdní. Pokud někdo bude chtít komunikovat v jazyce, tvořit vlastní věty, a nejen papouškovat fráze rodilých mluvčích, není prostě možné gramatiku obejít. 'Všechny' aspekty jazyka jsou nepostradatelné a je třeba jim věnovat maximální pozornost. Představy, že lektor/učitel, během jedné hodiny týdně, do nich doslova nahustí něco a oni za rok odejdou s magickou schopností mluvit, je zcela vymykající se rozumu. Je to dřina na obou stranách. Přesto, je spousta takových, kteří si za tím stojí a hrají to na vás. Takovým klientům se, zcela otevřeně, vyhýbám.

Q4: Proč jsou cambridgeské zkoušky dnes tak populární a žádané?

JH: Všichni, malí, mladí, staří, dnes potřebují angličtinu. Angličtina se stala univerzálním jazykem světa, je to 'lingua franca'. V dnešním multikulturním světě, nepovažuje nikdo za důležité, umět mluvit, jako rodilý mluvčí, ale prostě umět komunikovat tak, aby byla myšlenka pochopena, vzkaz předán. Takto to platí i u cambridgeských zkoušek. Zde se neposuzuje, jestli mluvíte, jako Angličan. Chtějí vědět, že umíte vyjádřit, své názory v angličtině, a to v psaném i mluveném projevu a že vám všichni na světě prostě porozumí, a to cambridgeské zkoušky dokládají a zaručují.

Kromě zmíněného, jsou tyto zkoušky zcela nepostradatelné v rámci mezinárodních vztahů, obchodu, práce, také pro studium v zahraničí, kde je minimální úroveň předepsána na CEFR hladinu C1, pokud chcete studovat na zahraniční univerzitě. Stejně tak pro práci v České republice i v zahraničí, jsou cambridgeské zkoušky, dnes běžně vyžadovány od zaměstnavatelů. Jednoduše, pokud máte cambridgeskou zkoušku, všichni ví, že prostě angličtinu máte potvrzenou a respektovanou globálně. V dnešní době, kdy jsme součástí EU, globálního světa, ve 'všech' odvětvích a na všech pozicích, je třeba mít alespoň základní úroveň Aj, to je prostě tvrdý fakt. Na akademické půdě je minimální úroveň pro aktivní účast na mezinárodních seminářích, prezentacích, světových konferencích, opět hladina C1.

Co se mladých lidí týká, hlavním důvodem, proč směřují ke cambridgeským zkouškám je to, že ministerstvo školství v ČR osvobozuje od maturity žáky, kteří mají cambridgeský certifikát na minimální úrovni B1, tedy odpovídající zkoušce PET, jak uvedeno zde:
https://www.cambridgeenglish.org/news/view/czech-republic-ministry-of-education-recognises-cambridge-english/
https://www.novamaturita.cz/cizi-jazyk-1404033644.html

V 'Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a sportovní gymnázia' MŠMT, v sekci 5.1.2 pro cizí jazyky: file:///C:/Users/jara/Downloads/RVP_gymnazia%20(3).pdf, je zmínka, že výuka cizího jazyka 'směřuje' k dosažení hladiny B2, nikoliv, že je potřebná/nutná k osvobození od maturity. Je to pravděpodobně to, co vytváří hodně chaosu mezi žáky i učiteli a soustavně se ptají, jak tomu je. Maturitní úroveň je B1, jak je uvedeno na stránkách výše. Čili, pokud máte zkoušku na této minimální úrovni, nemusíte k maturitě z cizího jazyka/Aj. Každá škola/ředitel se poté individuálně rozhoduje, kterou zkoušku uzná. Pokud ještě v dnešní době, kdy jsme součástí EU, existují školy, které neuznávají mezinárodní zkoušky z Aj, když ji uznává svět, je to minimálně pochybné a není k tomu, co dodat, je to vlastní vizitka dané školy.

Přestože úroveň B1 je jakýmsi základem pro to, aby se člověk domluvil, pochopil a vyjádřil v Aj, mám hodně studentů, kteří mají zájem pokračovat i dále, právě z důvodů studia/práce v zahraničí, nebo mají zájem sehnat si dobrou práci/práci u zahraniční firmy v ČR, anebo je prostě angličtina chytne natolik, že chtějí jít dále.

Q5: Obecně, co je na angličtině nejtěžší, nebo co dělá studentům největší problémy při výuce?

Jednoznačně jsou to slova, které mají mnoho významů, slovesné časy, které se nevyskytují v češtině. Dále idiomy, kolokace, frázová slovesa, u nichž lidé očekávají, že mají běžný doslovný/skutečný význam a neznají jejich metaforický/přenesený význam. Tyto fixní fráze jsou klíčové k pochopení složitých textů na vyšších hladinách. Není to pouze o porozumění slovům, jde o jazyk jako celek, o to, jak to v Aj funguje. Když je to úplně jinak, než v Čj, dělá to samozřejmě potíže.

Q6: Co plánujete v blízké budoucnosti v profesionální oblasti?

Jsou to právě zmíněné idiomy, které způsobují i těm výborným studentům největší problémy a kterými se budu intenzivně zabývat ve svém výzkumu v tomto a v dalším roce. Mám v plánu prozkoumat hladiny B1, B2 a C1, zjistit, jaké idiomy se nejčastěji vyskytují u cambridgeských zkoušek PET, FCE a CAE, v jakých frekvencích, analyzovat je a publikovat seznam těch nejfrekventovanějších idiomů na jednotlivých hladinách s českým překladem. Jde o výzkum důležitý jak pro učitele, kteří připravují ke cambridgeským zkouškám, tak i pro studenty, protože v této oblasti nebylo mnoho probádáno a tedy nejsou žádné zdroje/publikace, které by studentům/učitelům napomohly. Z těchto důvodů jsem se rozhodla jít do toho sama. Proč? Aby učitelé/lektoři věděli, co učit a jak pomoci svým studentům v té nejkomplikovanější, ale zároveň nejzajímavější oblasti jazyka a tímto směřovat ještě k lepším výsledkům u zkoušek.

Jakousi třešinkou na dortu by měly být - již od příštího školního roku v nabídce  "kurzy pro náročné", s tematikou jako je  psychologie v angličtině a didaktika Aj v angličtině  -  pro všechny, kteří se zajímají o tyto obory a  vhodné  pro lektory/učitele Aj, nebo i pro studenty, kteří plánují hlásit se na zahraniční  univerzitu/pracovat v zahraničí a potřebují mít alespoň nějaké minimální základy v těchto oblastech v angličtině.

Dále do budoucna také plánujeme nabídnout kurz  forenzní lingvistiky Aj,   určený  všem nadšencům a velmi užitečný  pro  kriminalisty, vyšetřovatele, soukromé detektivy  a policejní pracovníky.  Forenzní neboli soudní lingvistika je novým oborem aplikované lingvistiky, kterou bohužel, v ČR stále nelze studovat, přestože v UK a USA se takto děje již mnoho let.  V dnešní době, kdy internet, sociální sítě a další moderní komunikace, jsou nezbytnou součástí našeho života, narážíme také na jejich negativní aspekty.  Forenzní lingvistika pomáhá řešit tyto případy  v kriminalistice a právních vědách, ale také v našem běžném/osobním životě stále nabývá na důležitosti tím, že nás může naučit předcházet/předvídat/rozpoznávat slova, která mohou osvětlit nebo prokázat špatný záměr či zločin.

Samozřejmě, vzhledem k náročnosti všech těchto kurzů,  bude pro zápis vyžadovaná minimální hladina angličtiny na úrovni B2.